Nejčastější dotazy

Příznaky bývají od mnoha jiných forem karcinomů velmi nápadné a některé jsou rozeznatelné pohledem. Změna velikosti či tvaru prsu, vtažení bradavky, otok, zarudnutí nebo změna kůže prsu mohou indikovat zhoubný nádor. Další příznaky jsou rozpoznatelné hmatem, nejčastěji se jedná o bulku v prsu či podpaží. Nádor může indikovat i vtažení části tkáně a vytvoření důlku v kůži, stejně jako výtok či krvácení z bradavky.

Nehmatná bulka je jasným signálem k návštěvě lékaře. Ne vždy bulka indikuje zhoubné bujení, může se jednat o cystu, která sice způsobuje bolest, ale není skutečnou život ohrožující nemocí. S cystami se dá normálně žít, její obsah lze odsát, což vede k jejímu zániku. Při nahmatání bulky či pozorování jakýchkoliv jiných změn v prsu je klíčové ihned vyhledat návštěvu lékaře a pokusit se sjednat co nejbližší termín vyšetření, například v Mamocentru Waltrovka. Pokud se prokáže, že se jedná o karcinom prsu, léčba musí být zahájena okamžitě. Pokud se jedná o nezhoubný novotvar prsu, pacientka zůstává ve sledování na příslušném mamodiagnostickém pracovišti a u svého ošetřujícího gynekologa.

Možnosti léčby je více, pro každou pacientku je léčebný plán sestavován individuálně s přihlédnutím ke stádiu a rozsahu nádoru a věku pacientky. Základním léčebným postupem je chirurgické odebrání nádorového ložiska. Při operaci se odebírá celý prs nebo jeho část, často se odebírají i lymfatické uzliny z podpaží, kam se nádor mohl rozšířit. Operace ve většině případů nebývá po fyzické stránce příliš náročná a propuštění z nemocnice lze očekávat během několika dnů. V Praze se na operace prsu specializují například v Nemocnici Na Františku.

Chemoterapie se podává před nebo po odstranění prsu. Při operaci totiž mohlo dojít k mikrometastázám nádorových buněk do krevního řečiště a chemická léčba poškozující genetickou informaci nádorových buněk tyto buňky zničí a zajistí, že nádor byl zcela zneškodněn. Princip chemoterapie vychází z opakovaného podávání cytostatik tak často, aby počet nádorových buněk nerostl, ale klesl.

Aby se zabránilo recidivě nádoru po operaci, indikuje se adjuvantní (zajišťovací) radioterapie. Důležitým faktorem při volbě léčby je přítomnost hormonálních receptorů, na které se váže látka antiestrogen. Pokud nádor tyto receptory nemá, nelze zvolit hormonální léčbu. Hormonální léčba antiestrogenem zabrání v navázání ženských pohlavních hormonů (estrogen) na nádorové buňky, kterým tak chybí podnět k růstu a postupně se vytrácejí.

Princip řízení procesu růstu nádoru využívá biologická léčba. U nádorů pozitivních na zvýšený výskyt receptoru HER2 se podávají látky, které blokují funkci tohoto receptoru. Ten je totiž zodpovědný za množení nádorových buněk. Biologická léčba je zaměřena na molekulární strukturu uvnitř buňky, takže na rozdíl od chemoterapie, která je zaměřena na buněčné struktury obecně, nenapadá zdravé buňky a nemá nežádoucí vedlejší účinky.

Karcinom prsu je jedním z nejlépe léčitelných onkologických onemocnění. Včasný záchyt, stanovení vhodného plánu a jeho dodržování zvyšuje pravděpodobnost úspěšnosti léčby.

Genetická výbava je neovlivnitelná. Pro omezení všech druhů rakoviny ale platí, že vznik je do jisté míry ovlivněn životním stylem. Pro snížení rizikových faktorů je doporučeno omezit pití alkoholických nápojů, nekouřit, udržovat po celý život zdravou tělesnou váhu, omezit konzumaci mastných jídel a červeného masa. Místo toho do jídelníčku zařadit ovoce, zeleninu, luštěniny a celozrnné pečivo. Pro snížení rizika je doporučováno pravidelně se věnovat fyzickým aktivitám. Může se jednat o běh, chůzi, cvičení, aerobik, atd.

Víceméně ne, lze pouze snížit pravděpodobnost vzniku a zásadně ovlivnit, v jakém stádiu bude nemoc odhalena, samotnému rozvoji nelze předejít. Včasná diagnóza přináší mnohem lepší léčebné možnosti i výsledky.

U pacientek, kde je prokázaná dědičná predispozice, je doporučováno začít chodit na pravidelné preventivní vyšetření již v mladším věku (po třicítce). Ženy nad 45 let věku mají každé dva roky nárok na mamografické vyšetření hrazené ze zdravotního pojištění. Žádné jiné onkologické onemocnění tuto možnost z prostředků zdravotního pojištění hrazené nemá. Některé pojišťovny dokonce hradí vyšetření po 40. roce života.

Existuje také možnost, aby si preventivní vyšetření provedla žena sama. Obecně platí, že ženy, které provádějí samovyšetření prsu, přicházejí k lékaři dříve a s méně rozvinutými a tedy lépe zhojitelnými nádory.

V některých případech může trvat až několik let, než nádor doroste do takové velikosti, ve které lze diagnostikovat pouze hmatem. Samovyšetření prsu nemůže plně nahradit mamografii či ultrazvukové vyšetření, které odhalí i nehmatné příznaky. Ve věku nad 45 let by se mělo na mamografické vyšetření chodit jednou za dva roky.

Zhoubný nádor se může vrátit i po více než 10 letech od léčby. Jakékoliv nezvyklé změny zdravotního stavu a potíže by měly být ihned zkonzultovány s onkologem, a i po úspěšné léčbě pravidelně chodit na preventivní mamografická vyšetření, aby byla případná recidiva nádoru zavčasu rozpoznána a léčena.

Chemoterapie působí systémově na rychle se dělící nádorové buňky, hormonální léčba blokuje hormonální vlivy podporující růst některých nádorů a radioterapie cíleně ozařuje oblast, kde je potřeba snížit riziko návratu nemoci.

Ano, u některých pacientek radioterapie nemusí být součástí léčebného plánu. Rozhodnutí vychází z typu nádoru, rozsahu operace, výsledků histologie a celkového rizika návratu onemocnění.

Alternativní postupy by neměly nahrazovat ověřenou onkologickou léčbu. Pokud zvažujete doplňkové metody, vždy je konzultujte se svým ošetřujícím lékařem, aby neovlivnily účinnost léčby.

Vhodnost protonové léčby vždy posuzuje odborný tým podle konkrétního nálezu, rozsahu onemocnění a cílové oblasti ozáření. Poloha nádoru vůči kůži je jedním z faktorů, které se při plánování hodnotí.

Barvivo se používá například při vyhledání sentinelové uzliny. Pomáhá chirurgovi určit první mízní uzlinu, do které by se nádorové buňky mohly šířit, a tím zpřesnit rozsah výkonu.

Ani po operaci nemusí být v prsu nebo okolních tkáních odstraněny všechny nádorové buňky. Ty mikroskopické nelze zachytit zobrazovacími metodami, ale mohou být příčinou návratu onemocnění.

Pooperační (adjuvantní) radioterapie proto patří ke standardní součásti léčby. Pomáhá tyto buňky zničit a významně snižuje riziko, že se nemoc vrátí.

Protonová léčba je moderní forma radioterapie, která se využívá po operaci prsu.

Jejím cílem je zničit případné zbytkové nádorové buňky a snížit riziko návratu onemocnění.

Díky vlastnostem protonového paprsku lze záření velmi přesně zacílit do ozařované oblasti, například do prsu, hrudní stěny nebo okolních lymfatických uzlin. Zároveň je možné lépe chránit okolní zdravé tkáně, zejména srdce a plíce, a omezit tak jejich zatížení během léčby.

Protonová léčba využívá technologii tzv. tužkového skenování (PBS), která umožňuje velmi přesné zacílení záření.

Úzký paprsek protonů je řízen magnetickým polem tak, aby postupně „vykreslil“ celou léčenou oblast a dodal dávku přesně tam, kde je to potřeba.

Díky tomu lze účinně ošetřit cílovou oblast a zároveň maximálně šetřit okolní zdravé tkáně.

Pro lepší představu si můžete představit vybarvování tvaru pastelkou – snažíte se pečlivě vyplnit jen danou oblast a nepřetahovat její okraje.

Hlavní rozdíl spočívá v tom, jak se záření chová v těle.

Fotonové záření prochází ozařovanou oblastí a pokračuje dál, takže část dávky zasahuje i zdravé tkáně před i za tímto místem.

Protonové záření se naopak soustředí do léčené oblasti a jeho účinek se zde ukončí. Nedochází tak k dalšímu ozáření tkání za ní.

Díky tomu je možné lépe chránit okolní zdravé orgány.

Při ozařování karcinomu prsu může docházet k nežádoucímu ozáření srdce, plic nebo míchy. Tyto orgány jsou na záření citlivé a jejich zatížení může souviset s pozdějšími vedlejšími účinky léčby.

Protonová léčba díky svým fyzikálním vlastnostem umožňuje toto ozáření výrazně omezit. U některých pacientek, například při léčbě levého prsu, lze dosáhnout velmi nízké dávky na srdce. Stejně tak lze snížit zatížení plic a dalších okolních tkání.

Tato přesnost je důležitá také v situacích, kdy pacientka podstoupila ozařování již v minulosti, protože pomáhá lépe chránit dříve zatížené tkáně.

Díky snížení ozáření zdravých orgánů může protonová léčba přispět ke snížení rizika některých pozdějších komplikací, například srdečních potíží nebo poškození plic.

Protonová léčba tak představuje šetrnou a zároveň účinnou možnost radioterapie.